4 myšlenky..

14. února 2015 v 21:48 | mortem |  about me
Tři knihy a čtyři různé myšlenky.

Ano, já vím! Teď si určitě říkáš, že čtu takové ty věci, co čte vlastně každý. Prostě takové to hodně mainstream, z čeho je pomalu každá dívka v 9. nebi. No a vlastně máš pravdu. Je pravda, že jsem si Johna Greena oblíbila jako spisovatele. Jeho knihy jsou nápadité, jiné, ale přesto hodně čtivé. Ale pořád nemám ráda, že je to takový mainstream. První knihu jsem od něj četla již dávno a to ho v České republice skoro nikdo neznal, takže teď jsem měla nutkání přečíst všechny jeho přeložené knihy.

Nechci se tu bavit o knihách, ale o tom, co v nich je za myšlenky. Jsou velice zajímavé a po přečtení každé z knih jsem musela dlouho přemýšlet. A začnu podle toho, jak jsem knihy četla.

1. HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY..

-První myšlenka je ta, že každý, kdo je v pořádku a může tu být pěkně dlouho, tak si přeje smrt. Neumí se svým životem naložit, ale ten, kdo má čas omezený, ten si jej tak moc přeje. A je to pravda. Asi by mne měla ale navštívit smrtelná nemoc, abych si byla jista tím, jestli tu opravdu být nechci..
-Druhá myšlenka.. Strčíš si zabijáka/cigaretu do úst, ale nedovolíš mu zabíjet/nezapálíš si jí. Je to velmi poutavé. Když si to člověk vezme, tak je to tak prosté, ale přesto tak geniální. Něco na tom vážně je. Někomu se prostě může líbit ten pocit, že věc, co je určena k zabíjení, to má takřka na dosah, ale nedosáhne svého..

2. HLEDÁNÍ ALJAŠKY..

"Vy kouříte, protože vám to chutná, já kouřím, aby mě to zabilo.."
Takhle nějak je to v knize napsáno. Upřímně... Přemýšlím nad tím až do teď. Uvažuji, že začnu kouřit. A tahle myšlenka sílí. Nikdy jsem neměla tu potřebu kouřit. Nechutnalo mi to ani nějak, ale teď.. Uvízlo mi to v hlavě a já se toho nedokáži zbavit. Neříkám, že kniha nabádá ke kouření. To rozhodně ne.. Jen asi každý, kdo mě čte pochopí, proč o tom člověk jako já takto smýšlí..

3. PAPÍROVÁ MĚSTA..

*Pozor, bude tu menší spoiler*

"Odejdeš do papírových měst a už se nikdy nevrátíš!" Papírová/falešná holka odejde tam, kam patří, aby mohla být sama sebou a né se před všemi přetvařovat. Každý jí znal jinak. Každý znal nějakou její tvář, ale nikdo neznal tu pravou. Všichni znali tu papírovou holku. A bože... Ani nevíš, jak já jsem papírová.. Chci být sama sebou, ale pořád to nedokáži. Vím, když se jim ukáži v pravém světle, tak budu zranitelná. A to se snažím zamaskovat celý život. A kdyby jsi mě ty, co tohle čteš a neznáš mě v realitě, poznal a já bych nevěděla, že máš můj celý život pročtený... Řekl by sis: "Sakra ta je dobrá!" Protože bys viděl, jak já to dokáži suprově zamaskovat...

Tak a to jsou asi všechny myšlenky, co mi utkvěly v paměti.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 14. února 2015 v 23:06 | Reagovat

Nezapálit si cigaretu v puse je jako nevyčistit si zuby - jednou na to dojedeš. :)

Některé knihy jsou nebezpečné hračky. Navádějí, aniž by přikazovaly. Je velmi obtížné se pod jejich vlivem nezbláznit nebo aspoň neudělat čurbes.

Mnoho z nás má papírové město, kde se cítíme bezpečně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Většinu obrázků na tomto blogu stahuji z Tumblr, We heart it a DeviantArt.