Může být obdivuhodný i zdánlivě obyčejný život?

25. dubna 2018 v 16:49 | mortem |  other
Vždy vidíme v televizi, jak lidé jezdí pomáhat do Ugandy nebo nějaké jiné Africké země. Vlastně mohou jezdit pomáhat při potopách, při čištění ropných skvrn v moři, při hurikánech a dalších katastrofách, které nemusí být přírodního rázu. Mnoho z nás určitě takové lidi vidělo a já věřím, že jste je obdivovali. Otázkou ale je, zda může být i obyčejný život obdivuhodný? A co vůbec slovo "obdivuhodný" znamená?

Nejprve se vrhnu na rozebrání slova "obdivuhodný", které se skládá ze dvou slov "obdiv" a "hodný". Obdiv propuká většinou u lidí, kteří si nic takového nedokázali ani představit jako například v umění, kdy lidé obdivují obrazy v galeriích, nebo slavné spisovatele při četbě jejich děl. Slovo "obdivuhodný" se dá převrátit na "hodný obdivu". A teď už nezbývá, než se zamyslet nad tím, co je opravdu hodno obdivu.

Je lehké obdivovat někoho, kdo je známý a koho lidé obdivují po celém světě. Zamysleli jste se ale někdy, jestli je obdivuhodné i něco obyčejného kolem vás? Já nad tím přemýšlím opravdu často a vlastně bych to přirovnala k uměleckému směru, kterému se přezdívá "dekadence". Pro ty z vás, kteří tento směr neznají, nebo si nepamatují, tak se jedná o směr, kdy umělci hledají krásu v ošklivostech a někdy se v nich i hodně vyžívají. Například Charles Baudelaire, známý francouzský básník, byl jeden z představitelů dekadence. V tomto případě hledáme obdivuhodnost v obyčejných věcech.

Vezměme si například takovou kliku. Všichni ji používáme dennodenně. A teď si popravdě řekněte, jestli byste takovou kliku dokázali sestrojit. Některým lidem to bude připadat banální a to taky je. V dnešní době nám to může připadat všední, protože máme přístup ke spoustě informacím, ale dřív si mohli nechat zdát o tom, aby jim nenasněžilo do jeskyně.

Každý máme svůj život a někdy by si obdiv měli zasloužit lidé, kteří jej nemají. Jako příklad mohu dát ženu, která chodí s mužem a ten jí bije. Nechová se k ní hezky a jednoho dne se s ní vyspí proti její vůli. Ta žena otěhotní a i když je to dítě od muže, kterého nenávidí kvůli tomu, co jí provedl, dítě si ponechá a s láskou se o něj postará. Není to úplně obyčejný život, ale myslím si, že na světě je takových žen mnoho. Nemusí to být ani znásilnění. Chlap může utéct hned, co mu řekne, že je těhotná. Takové věci se ve světě stávají bohužel často a i když si nechceme připustit, že je to všední, tak to všední je.

Je jednoduché obdivovat někoho, kdo je slavný, ale obdivovat někoho o kom svět neví, to připadá obdivuhodné mně.
 


Komentáře

1 Atunai Atunai | Web | 25. dubna 2018 v 17:42 | Reagovat

Hrozně se mi líbí ta myšlenka. Obzvlášť odstavec o klice mě dost zaujal.
Dřív mě totiž ani nenapadlo, že zdánlivě obyčejné věci, které jsou kolem nás, jsou například těžké k sestrojení. Prostě se staly natolik "obyčejné", že už nám to složité ani nepřijde. Ale co jsem nastoupila na střední školu studovat průmyslový design, můj názor na obyčejné věci a jejich sestrojení se dočista změnil. Třeba právě taková klika by měla nějak zapůsobit svým vzhledem, svojí originalitou, ale zároveň se musí taky v ruce dobře držet.
Osobně si teda myslím, že ve zdánlivých maličkostech je jakési kouzlo právě v tom, jak na nás působí, aniž bychom si toho byli přímo vědomi.

2 Atunai Atunai | Web | 25. dubna 2018 v 17:45 | Reagovat

[1]: Ještě bych chtěla dodat, že jsem měla na mysli jak obyčejné, tak zdánlivě ošklivé věci. :D

3 Lucka Lucka | E-mail | Web | 26. dubna 2018 v 17:37 | Reagovat

Je to moc hezky napsané, příklad kliky i znásilněné ženy. Má to hloubku, článek ti musel dát práci a je pravda, že obdivovat slavné je jednoduché. Obdivovat obyčejné lidi nebo věci, o kterých normálně nepřemýšlíme, to dá větší práci. :-)

4 mor-tem mor-tem | Web | 26. dubna 2018 v 21:03 | Reagovat

[2]: Děkuji.. To musí být hodně zajímavé, ale zárove%n těžké.

[3]: Asi mi to neuvěříš, ale zase takovou práci mi to nedalo. Já prostě píšu, co mě zrovna napadá. Potom to jen párkrát projedu, poupravím to, ať to má nějakou formu.. nevím.. Asi se mi to nezdá hodně i proto, protože takové věci píši ráda.. :)

5 stuprum stuprum | Web | 1. května 2018 v 1:06 | Reagovat

Je od nepaměti taková tendence obdivovat spíš dílo, a teď nemám na mysli zrovna literaturu, než člověka, který za ním stojí. A přece často je zapotřebí objevit nejprve něco obdivuhodného v povaze člověka, aby stvořil něco trvalého nebo užitečně krásného.

6 Petra Petra | 9. května 2018 v 18:41 | Reagovat

Ahoj, moc hezky napsané, nejsem na tvem blogu poprvé. Ani si nedovolím oponovat ale zvolila jsem si také zadání č. 5

Nechci aby tato práce byla srovnávána s tou tvoji jelikož vím že to co jsem stihla vypotit není nejlepší ale případnou kritiku snesu:)

(Apoziopeze v textu -> [...] jsou užity kvůli tomu, že si nevzpomenu co jsem tam napsala)

Může být obdivuhodný zdánlivě obyčejný život?

Jsem studentkou střední školy v Mladé Boleslavi. Ve svém volném čase chodím na brigádu a z vydělaných peněz si koupím něco pro sebe nebo si je uschovám. Volné chvilky trávím také s rodinou nebo s přáteli. Žiji tak jak mnozí v mém věku. Může být obdivuhodný zdánlivě obyčejný život?

Dle mého názoru si velký obdiv zaslouží lidé, kteří jsou nějak prospěšní druhým. Zde v našem městě je skupina lidí, kteří pomáhají starým lidem. Tato skupina sídlí v místní nemocnici. Mam mít pocit viny z toho, že v takovém týmu nejsem?

Je obdivuhodné to, že chodím na brigádu a pokud něco potřebuji koupím si to sama? Je obdivuhodné to že mám své sny a cíle? Není naopak obdivuhodné to, co nedělám? Nelžu své matce, nepiji alkohol, neberu drogy ani nekradu. Myslím si, že takové věci jsou brány spíše jako samozřejmost.

Snažím se být dobrou dcerou, což mi připomíná, koho obdivuji nejvíce. Svou matku. Věřím, že to tak má spousta lidí.
Doufám, že až budu starší bude mě obdivovat pár lidí. Nejvíc si přejí obdiv svých dětí. Výchova dětí není jednoduchá a v mém okolí je plno vychovaných lidí.

[…]
Věřím, že jsme se všichni narodili abychom něčím byli, je jen na nás jakou cestou se vydáme. Zda budeme pomáhat druhým nebo budeme mít rodinu a práci. Myslím, že každý z nás si do jisté míry obdiv zaslouží, je jen na každém z nás jak velký bude. Obdivuji své přátele i když to nejsou hasiči ani policisté.

[…]
Tajně obdivuji spoustu lidí ve svém okolí ať už proto, že si na sebe dokáží vzít cokoliv bez ohledu na ostatní nebo pro to, že se dokáží vzbudit na první budík. Myslím, že i já si zasloužím určitý obdiv ať už proto, že [...] Cítíte se býti obdivuhodnými? :-)

7 mor-tem mor-tem | Web | 10. května 2018 v 19:00 | Reagovat

[6]: Zdravím.. Škoda, že si na ty věci nevzpomeneš.. docela by mě zajímalo, za co  si podle sebe obdiv zasloužíš.. Tím rozhodně nechci tvrdit, že ne.. Jen to asi zle vyznělo, tak se omlouvám. Jinak je to hezké. A podle mě si obdiv zasloužíš už pouze za to, že chodíš na brigádu. Já na to nemám odvahu, takže můj obdiv určitě máš.. :)

8 Akim Akim | E-mail | Web | 11. května 2018 v 13:55 | Reagovat

Moc hezky napsáno. Někdy mám pocit, že někteří lidé obdivují někoho, nebo něco jen proto, že ho, nebo to obdivují i ostatní. Jde z davem, jak se říká. Na TO JÁ SERU, obdivuji obyčejné věci a obyčejné lidi, hledám krásu tam, kde ji jiní nehledají. I v hrubosti je vlastně krása, je-li darována s láskou.

PS: hezký to tu máš, rozkoukám se u tebe trošku víc. ;-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Většinu obrázků na tomto blogu stahuji z Tumblr, We heart it a DeviantArt.